Jaderné testy

_87505565_nkoreamapJaderný test 2006

9. 10. 2006 šest minut po půl čtvrté ráno SELČ provedla KLDR první jaderný test. Vlastnictví jaderné zbraně mělo posílit bezpečnost země vůči nepřátelské politice Spojených států amerických. Washington označil její záměr za nepřijatelné ohrožení míru a stability v oblasti. Negativně se k jadernému testu postavily i ostatní státy. Dle dostupných informací měla KLDR dostatek materiálu pro výrobu 6 až 8 jaderných bomb. KLDR ubezpečila svět, že test byl proveden s rozvahou a nehrozila žádná rizika, jako například únik radioaktivních látek. Zároveň potěšil severokorejský lid, který si přál mít vlastní zbraně k obraně.

Po testu se dle severokorejské oficiální agentury KCNA uskutečnila na Kim Il-songově náměstí v Pchjongjangu manifestace vojáků a občanů na oslavu historického úspěchu nukleárního testu. Vysoký činitel Korejské strany práce Čchö Tchä-bok poté na shromáždění ocenil jaderný test jako demonstraci legitimního práva KLDR jakožto svrchovaného státu. Vůdce Kim Čong-il zároveň oznámil, že další test země již neprovede. Jaderný test ovšem vyvolal intenzivní jednání v Radě bezpečnosti a ta následně uvalila na severokorejský režim sankce.

Rezoluce Rady bezpečnosti stanovila tyto podmínky:

 KLDR s okamžitou platností musela zastavit veškeré aktivity spojené se svým programem balistických střel a obnovit své závazky z oblasti nešíření jaderných zbraní.
 Vzdát se všech jaderných zbraní a programů. To musí být ověřitelné a nevratné.
 KLDR se znovu musela podřídit svým závazkům vůči Mezinárodní úmluvě o nešíření jaderných zbraní a Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) a poskytnout MAAE transparentní přístup k informacím, dokumentům, jaderným zařízením i jednotlivcům, kteří jsou do jaderných aktivit země zapojeni.
 Pchjongjang se musel vzdát všech existujících zbraní hromadného ničení a balistických střel.
 Rada bezpečnosti se bude sankčním režimem vůči KLDR zabývat minimálně jednou za tři měsíce.
 RB dále vyzývá KLDR, aby se okamžitě vrátila k šestistranným rozhovorům a to bezpodmínečně. Tato skupina zahrnuje Korejskou republiku, KLDR, Japonsko, ČLR, Rusko a USA.
KLDR oznámila, že veškeré sankce a podmínky zcela odmítá. Dále prohlásila, že se jednalo o zastrašující opatření. Jaderná zkouška byla důsledkem sankčního tlaku na zemi, a pokud se tlak USA bude dále stupňovat, KLDR bude pokračovat v protiopatřeních, protože to bude považovat za vyhlášení války.

Jaderný test 2009

KLDR ze země na začátku roku vykázala inspektory MAAE a pohrozila, že pokud se Rada bezpečnosti OSN neomluví za sankce a za kritiku první zkoušky rakety dlouhého doletu Täpchodong-2, nebude mít jinou možnost, než přistoupit k nezbytným obranným opatřením, aby ochránila nejvyšší zájmy státu. Následně na to, 25. 5. 2009, provedla druhý jaderný test. Cílem testu byla dle severo-korejské agentury KCNA potřebná opatření na posílení severokorejské nukleární síly na sebeobranu. Jihokorejská meteorologická služba zaznamenala otřesy v 02:54 SELČ na severu KLDR v oblasti, kde komunistický režim poprvé vyzkoušel jadernou zbraň v říjnu 2006. Podle amerického geologického ústavu USGS dosáhly síly 4,7 stupňů Richterovy škály.Jaderný test opět silně znepokojil všechny státy. Současný výbuch byl asi 10x silnější, než ten v roce 2006. Po jaderném testu byly odpáleny ještě tři rakety s doletem 130 kilometrů.

KLDR prohlásila, že si je vědoma nepřátelského postoje USA vůči jaderným testům a že národ i armáda jsou připraveny k boji proti jakémukoli unáhlenému americkému pokusu o preventivní útok. Dále vzkázala Korejské republice, že zaútočí na americké a jihokorejské lodě, které by se pokoušely zastavit její plavidla a kontrolovat, zda na nich nejsou zbraně hromadného ničení. Kvůli hrozbám zvýšily jihokorejské a americké jednotky na Korejském poloostrově stupeň pohotovosti ze třetího na druhý. Ten byl naposledy vyhlášen v roce 2006, kdy Pchjongjang provedl první jaderný test. KLDR zároveň vypověděla smlouvu o příměří s Korejskou republikou z roku 1953, díky níž byly země po Korejské válce de facto stále ve válečném stavu. Rada bezpečnosti

OSN opět jaderný severokorejský test odsoudila a rozšířila sankce. Na textu deklarace se shodli všechny členské státy Rady bezpečnosti, ovšem reakce byla mírnější, než požadovali Spojené státy americké a Japonsko. S ostřejšími sankcemi nesouhlasily ČLR a Rusko, které mají právo veta.

 

Jaderný test 2013

Na začátku roku 2013 se v médiích začínaly objevovat zprávy o pravděpodobném třetím severokorejském jaderném testu. KLDR pohrozila vypuštěním raket dlouhého doletu, jejichž terčem se měly stát Spojené státy. Dle agentury AFP tím KLDR reagovala na sankce od RB OSN. KCNA také uvedla, že připravovaný test by měl být na „vyšší úrovni“, než testy v letech 2006 a 2009. Podle některých expertů se za tímto vyjádřením schovával záměr uskutečnit explozi uranové bomby a nikoliv plutoniové nálože, jak tomu bylo v minulých letech.

V únoru 2013 pak jihokorejská strana zaznamenala zvýšenou aktivitu na jižním okraji jaderné střelnice Pchunggje v severovýchodní provincii Hamgjong pukto. Dle satelitních snímků mohla KLDR uskutečnit hned dva testy naráz. Mluvčí jihSouth Korea North Korea Nuclearokorejského ministerstva obrany Kim Min-sok prohlásil, že přípravy na třetí jaderný test jsou již pravděpodobně dokončeny a čeká se pouze na politické rozhodnutí. Rozhodnutí přišlo 12.2.2013, kdy KLDR uskutečnila svůj v pořadí třetí jaderný test, který měl být reakcí na hrozbu ze strany USA. Podzemní test vyvolal otřesy o síle 4,9 stupně Richterovy škály. Epicentrum bylo v blízkosti podzemní jaderné střelnice Pchunggje s ohniskem asi kilometr pod povrchem.

Test byl ostře odsouzen jak RB OSN, tak ale i Čínskou lidovou republikou, či Íránem. Severokorejský diplomat Čon Jong-rjong na konferenci OSN o odzbrojení v Ženevě prohlásil, že jeho země se „nikdy neskloní před žádnými rezolucemi“, a vyzval Korejskou republiku, aby přesvědčila Spojené státy k ukončení „nepřátelské politiky“ vůči Pchjongjangu. Vyhlídky na denuklearizaci Korejského poloostrova označil, vzhledem k nepřátelské politice Spojených států, za neradostné.

Dle amerického prezidenta Baracka Obamy šlo o velmi nepřátelský a provokativní čin, podkopávající regionální stabilitu. Po třetím jaderném testu se ale také objevily pochybnosti, zda je RB OSN schopna zabránit dalšímu opakování a zda nejsou sankce uvalované na KLDR neúčinné. Kromě členů šestistranných rozhovorů se proti jadernému testu ostře vyjádřili i zastupitelé evropských států, jako například německý ministr zahraničí Guido Westerwelle, britský ministr zahraničí William Hague, francouzský prezident Francois Hollande, ale i česká diplomacie. Všechny státy se jednotně shodly na tom, že se jedná o silné ohrožení míru a stability a požadují okamžité ukončení takovýchto provokativních akcí a zpřísnění sankcí.

Třetí jaderný test tak může KLDR uvalit do ještě větší izolace od okolního světa a zároveň omezit přísun potravinové pomoci a to i od států, jako je ČLR – jeden ze spojenců KLDR. Na nebezpečí omezení potravinových dodávek upozornila svého souseda již v lednu 2013.

Test vodíkové bomby 2016

KLDR oznámila, že 6.1.2016 úspěšně otestovala vodíkovou bombu a že bude nadále posilovat svůj jaderný program, aby posílila obranu proti nepřátelské politice Spojených států. Zároveň uvedla, že svůj jaderný arzenál použije pouze v případě ohrožení své svrchovanosti a že jej neposkytne nikomu dalšímu. Okolní státy a USA zkoušku považovaly za vážnou hrozbu. Šlo v pořadí o 4 jadernou zkoušku na území KLDR a následné otřesy byly v síle 4,9 až 5,1 stupňů Richterovy škály.

 O několik dní později USA zareagovaly tak, že nad Jižní Koreou přeletěl jejich strategický bombardér B-52 schopný nést jaderné zbraně. Nízký přelet nad americkou leteckou základnou v Osanu v doprovodu letounů F-15K Slam Eagle má odradit KLDR od útoku na Jižní Koreu, Japonsko a USA. OSN po zkoušce uvalila na KLDR sankce.

Obnovení výroby plutonia 

Severní Korea potvrdila obnovení výroby plutonia v jaderném zařízení v Jongbjonu v rámci zpracovávání vyhořelého paliva z atomového reaktoru a ohlásila záměr pokračovat v jaderných zkouškách tak dlouho, dokud se bude cítit ohrožovaná Spojenými státy americkými. Potvrdila se tak podezření z června, kdy Mezinárodní agentura pro atomovou energii uvedla, že v Jongbjonu obnovil provoz reaktor pro obohacování nebo přeměnu plutonia o výkonu 5MW. Jeho činnost byla zastavena v roce 2007 v rámci dohody s cílem ukončit severokorejský jaderný program výměnou za humanitární pomoc. Poté byla činnost obnovena na několik měsíců v letech 2013 a 2014. Severokorejská výrobní kapacita umožňuje vyrobit každoročně materiál pro jednu atomovou bombu a odborníci v době vydání zprávy odhadovali, že má KLDR k dispozici 7 až 12 jaderných bomb nebo hlavic.

Jaderný test 2016

KLDR potvrdila, že v pátek 9.9.2016 provedla zatím nejsilnější jaderný test. Způsobený otřes měl sílu 5,3 stupně Richterovy škály. Podle agentury AP státní televize KLDR uvedla, že armáda uskutečnila úspěšný pokusný výbuch jaderné hlavice, který byl odpovědí na nepřátelské postoje Spojených států. Jihokorejská prezidentka test odsoudila jako čin „fanatické nezodpovědnosti“.

Naši atomoví vědci provedli pokusný výbuch nově vyrobené jaderné hlavice na místě jaderných zkoušek na severu země.

moderátor státní televize

Účelem zkoušky bylo podle televize vyzkoušet a ověřit si vlastnosti nové hlavice. Ta se má používat na balistických střelách. Zkouška prý dokázala, že země je připravena odpovědět na provokace ze strany nepřátel včetně USA. Podle zahraničních expertů jde o dosud nejsilnější jadernou zkoušku, která dosáhla téměř dvojnásobku intenzity zatím posledního poku2012121212746793734_20su z letošního ledna. Severní Korea tvrdí, že při testu nedošlo k žádnému úniku radioaktivity, zkouška se ale odehrála v odlehlé oblasti.

Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Peking poslední severokorejskou jadernou zkoušku ostře odmítá. Čína zároveň Pchjongjang vyzvala, aby ukončil veškeré kroky, které by vedly k eskalaci napětí. Čína podle krátkého prohlášení usiluje o odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova a je zastáncem řešení problémů na šestistranných mezinárodních jednáních. Všechny strany vyzvala k umírněnosti.

Reklamy