Ekonomika

HDP: Absolutní hodnota HDP země zůstává neznámá.

Národnostní složení: Národnostní složení je mimořádně homogenní. Kromě Korejců jsou přítomny pouze zanedbatelné komunity Číňanů a etnických Japonců.

Náboženské složení: Obyvatelstvo je v důsledku společensko-politických podmínek výrazně ateistické, ve vztahu k domácímu obyvatelstvu není režimem tolerováno; v zemi okrajově přežívá buddhistická a konfuciánská tradice, dále nepočetná komunita křesťanů a církve „božské cesty“ (Chondogyo); veškeré náboženské aktivity jsou pod kontrolou státu; pro vytvoření iluze náboženské svobody existují náboženské skupiny sponzorované vládou.

Vývoj v teritoriu: Jistý posun od politikysongun (upřednostňování armády), prosazované Kim Čong-ilem, k politicebjongjin (souběžný rozvoj vojenských schopností a ekonomiky) nového vůdce Kim Čong-una. Politika bjongjin neznamená opuštění politiky songun, jako spíše její doplnění. Současný důraz na rozvoj armády (a zejména jaderných schopností) a hospodářství potvrdil sedmý sjezd Korejské strany práce konaný ve dnech 6.–9. května 2016. Na sjezdu vůdce Kim Čong-un představil i pětiletou strategii pro ekonomický růst země (na roky 2016–2020), jejímž předpokladem by mělo být mj. zlepšení dodávek elektrické energie a která by měla cílit zlepšení živobytí obyvatelstva, konkrétní plány na povzbuzení hospodářského růstu ovšem předloženy nebyly.

Situace v zemi je přitom značně tíživá. Ačkoli v letech 2013 a 2014 (odhad FAO) sice došlo, především z důvodu příznivého počasí, k mírnému zvýšení produkce základních potravin (rýže, kukuřice), zůstávala KLDR nadále závislá na zahraniční potravinové pomoci.

Státní rozpočet KLDR není zveřejňován, jedná se o přísně utajovanou informaci nejenom před cizinci, ale i před vlastními občany. Obvykle je zveřejňováno pouze několik málo vybraných údajů o struktuře rozpočtu a výběrově pak také nárůst některých kapitol rozpočtu proti předchozímu roku. Veškeré údaje jsou jen v relativním vyjádření a navíc ne příliš důvěryhodné. V žádném případě nelze z těchto kusých dat dovodit vývoj celkového rozpočtu v domácí měně, a tím méně v přepočtu na USD či EUR.

Údaje týkající se platební bilance a devizových rezerv nejsou zveřejňovány.

Bankovní sektor hraje důležitou roli, protože centrální banka je pověřena tiskem peněz a s tím spojenou kontrolou oběhu místní měny. Bankovní systém KLDR pracuje jako monobankovní, protože Central Bank of DPRK plní nejen funkci centrální banky, ale provádí i bankovní podnikání společně s komerčními bankami tím, že poskytuje úvěry podnikům a přijímá depozita od fyzických i právních osob. Centrální banka rovněž vydává předplacené karty označované jako Jonsong, které lze využívat k platbě ve vybraných obchodech.

Za stávajících podmínek je téměř nemožné stabilizovat měnu. Hlavními důvody jsou neschopnost průmyslu získat exportem devizy, zadluženost země, politická nestabilita a neexistující přístup k mezinárodním kapitálovým trhům.

Všechny přímé daně byly v KLDR zrušeny v roce 1974. KLDR se tak stala první zemí na světě, která nemá přímé daňové zatížení obyvatel. Výsledkem je, že obyvatelé KLDR jsou o to více přímo závislí na vládních službách. Vláda ale vybírá daň z obratu ze všech transakcí mezi výrobci a prodejci. Poplatkům také podléhají farmáři za osivo, hnojiva, vodu na zavlažování a vybavení. Spotřebitelé platí daň za vodu a další „komfort“. Není jasné, kolik odvádí oficiálně ze své sklizně státu zemědělská družstva, tento údaj neexistuje, ale převládá názor, že je patrně pevně stanoveno množství plodin, které v družstvu po žních připadne členům a jejich rodinným příslušníkům, a „zbytek“ se odvede do státních zdrojů. Odvodu jsou podřízeni i soukromí pěstovatelé zemědělských plodin na pozemcích kolem svých obydlí.

Investiční klima je nepříznivé a riskantní. Relativně zajímavý by mohl být barterový obchod, outsourcing v oblasti služeb, jako je programování, tvorba databází, vývoj softwaru, animátorská studia, atp. Nicméně jakýkoliv druh podnikání je nadále vysoce rizikový.

České investice v KLDR nejsou, ale v současnosti se rodí první přímá zkušenost českého soukromého subjektu při certifikaci projektů ve věci emisních povolenek OSN.

Jedním z největších problémů KLDR je nedostatek energie. K výpadkům proudu, nebo minimálně k výkyvům hrozícím poškozením elektrospotřebičů v domácnostech či technologií v průmyslových podnicích a ve službách dochází v hlavním městě prakticky každodenně, na venkově je elektřina odhadem poskytována pouze 2 až 3 hodiny denně. Investice v této oblasti, resp. účast na energetických programech má největší naději na podporu ze strany vedení KLDR a na konečnou realizaci, ale nadále zůstává otázkou platební morálka ze strany KLDR. Bylo již realizováno mnoho projektů výstavby solárních, větrných a vodních elektráren, zatím však o malém výkonu a některé v rámci rozvojové pomoci.

Největším rizikem obecně je nevypočitatelnost režimu, který často přijímá zásadní opatření ze dne na den bez nejmenších ohledů na jejich dopady a také nemožnost dovolání se nápravy.

více podrobných informací o ekonomické situaci v zemi zde

Reklamy